Ford Explorer - podrobné hodnocení uživatele

Autor dnešní Zkušenosti uživatele vsadil na dovoz pořádného auta z Ameriky. A dle jeho zkušeností se jednalo v dobrou volbu. Ford s osmiválcem pod kapotou šlape jako hodinky, i když ta spotřeba...
RECENZE UŽIVATELŮ, 09.06.08 | 00:00
hodnocení článku 5.0 b / 2x
vaše hodnocení: 0 b.
z naší nabídky:
Ford Explorer
Značka:Ford
Model:Explorer 4,6 V8
Typ: 
Bližší označení:Eddie Bauer
Karoserie:SUV
Obsah motoru:4600
Palivo:benzín
Rok výroby:2003
Typ řazení:automat
Najeto km při koupi:52500
Najeto km nyní:63000
Koupen jako:ojetý
Jak dlouho vůz využívám:rok
Průměrná spotřeba:14
Poruchy:nemá
Předchozí vozidlo:Ford Mondeo 2,0i kombi

Ahoj, zdravím všechny příznivce SUV. Rád bych se podělil o své roční zkušenosti s vozem Ford Explorer 4,6 V8, r.v. 2003, Eddie Bauer.

Vlastníte vůz značky Ford? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!


Část první – jak jsem se dopracoval právě k tomuto typu.
Důvodů, proč si pořídit velké SUV je jistě mnoho. Mojí prioritou bylo především bezpečí, následně prostornost (pro posádku i velký kufr – jsme prostě národ chatařů a chalupářů) a pohodlí. Vzhledem k omezeným finančním možnostem připadalo v úvahu pouze ojeté auto. Zpočátku jsem uvažoval o „evropském autě“– rozumějte autě, prodávaného v Evropě (Toyota Landcruiser, Mitsubitchi Pajero, Nissan Patrol, Kia Sorento, Hyundai Terracan .....). Mé zjištění však bylo neradostné. Auta ke koupi (v drtivé většině dieselová) byla buď jen v základní výbavě (většinou firemní), dost stará, hodně ojetá, drahá, nebo měla zjevně „stočené“ kilometry, a když se objevil konečně kus, který vypadal nadějně, prověřením vozu byly zjištěny závažné nedostatky, např. opakované závady motoru, nepřiznaná vážná havárie atd.


Začal jsem se tedy poohlížet v USA, kde s těmito vozy mají mnohaleté zkušenosti. První myšlenka patřila obavě z vysokých provozních nákladů, zejm. spotřebě paliva. (Tady je třeba připomenout, že všechny vozy tohoto typu mají obecně vyšší náklady na provoz – dražší pneumatiky, více náplní, nutnost častější kontroly.....). Zůstanu tedy u toho paliva. Zjistil jsem a později se to potvrdilo, že u takového benzinového motoru lze počítat při rozumné jízdě s vyšší spotřebou oproti dieselu o cca 3-4 litry na 100 km. To je o cca 90-120,- Kč/100 km více. Auto používám jen pro potřeby rodiny. Najedu tak asi 10.000 km ročně. Nabízená „evropská“ auta byla minimálně o 150 - 200.000,- Kč dražší, kromě toho vyžadovala většinou ihned další investice. Není tedy těžké si spočítat, že při mé roční porci kilometrů rozdíl v pořizovací ceně projezdím v rozdílu spotřeb za cca14 - 19 let!!! A to už vůbec nemluvím o rozdílu v kultivovanosti chodu motoru a svezení vůbec. V tom benzinový osmiválec poráží diesel opravdu propastným rozdílem. (Srovnání by snesly snad jen nejnovější diesely např. od Mercedesu, ale to už jsme v naprosto jiné cenové dimenzi, oplývající šesti nulami :-)


Z několika možných značek jsem po pečlivém a dlouhodobém shromažďování informací dospěl právě k Fordu Explorer r.v. 2002 a výše. Důvody byly jasné. I v zámoří zuří konkurenční boj výrobců automobilů. Právě Ford v roce 2002 udělal veliký skok kupředu. Motor může spalovat benzin s příměsí etanolu, EGR ventil pro přepalování zplodin (ekologie), podvozek je naladěn spíše „evropsky“ – auto se nehoupá a nenaklání, už žádná tuhá zadní náprava - všechna kola jsou zavěšena nezávisle a jsou odpružena vinutými pružinami s tlumiči uprostřed pružin. Podvozek si zachoval svou robustnost, známou z předchozího modelu. O jeho životnost, jakož i o životnost ostatních dílů, vyrobených v podobném stylu, tedy nejsou žádné obavy. Celkové zpracování i použité materiály v interiéru se rovněž zlepšily. Co se týká velikosti Exploreru, je na tuzemské poměry tak akorát. Dost velký na to, aby to bylo velké auto. Zároveň s ním ale není až tak velký problém zaparkovat, nebo třeba vjet do podzemních garáží. (Zatím jsem se všude vešel).


Rozměry: délka 4,813m; šířka 1,832m; výška 1,814m; rozvor 2,889m; objem kufru 1,319m3; objem palivové nádrže 85 litrů, pohotovostní hmotnost 1.984kg.


Motor: 4,6 V8 SOHC 16 valves; 178 kW/242 hp; kroutící moment 364/4000.
Převodovka: Pětistupňová automatická.

Část druhá – interiér a výbava.
Interiér modelu Eddie Bauer se velmi povedl. Díly jsou z kvalitnějších plastů, celkem dobře slícované, nikde nic nevrže. Béžovou palubní desku doplňuje zdařilá imitace ušlechtilého dřeva. Volant je obšitý kůží. Sedačky jsou rovněž kožené (velmi pohodlné), dvojbarevné, v místě styku s tělem je kůže perforovaná. Celý interiér působí velmi příjemně.


V autě najdete prakticky vše, co potřebujete k pohodlnému cestování: Všude dostatek prostoru, nikde nic nepřekáží. Obě přední sedačky jsou všestranně elektricky seřiditelné a vyhřívané, s nastavitelnou bederní opěrkou, sedačka řidiče má paměti nastavení a při vytažení klíčku ze zapalování odjede dozadu pro pohodlnější nastupování a vystupování. Elektricky nastavitelné pedály korespondují s výškově nastavitelným volantem, na kterém je vlevo umístěno ovládání tempomatu a vpravo ovládání rádia a klimatizace. Klimatizace je digitální, automatická, s možností volby různých režimů (auto, manuální, 1 zónová, 2 zónová, vypnuto – uzavření průduchů), s výdechy i vzadu. Rádio je s měničem na 6 CD, repro ve všech dveřích a vzadu subwoofer (vše sériové – velmi pěkný zvuk). Chybí snad jen možnost připojení MP3 přehrávače. Dostatek odkládacích prostor, palubní počítač, 3 režimy pohonu – 4x4 auto, 4x4, 4x4 Low, el. stahování oken, el. posuvný dvoupolohový „šíbr“, el. seřiditelná a vyhřívaná zpětná zrcátka, samozatmavovací vnitřní zpětné zrcátko, zatmavená okna, zadní okno vyhřívané, 2. řada sedadel sklopná v poměru 35:30:35, 3. řada sedadel zapuštěná do podlahy kufru (auto má 7 míst – místa v 3. řadě nejsou, podle mého názoru, ani nouzová, ani plnohodnotná. Sedáky i opěradlo s hlavovými opěrkami mají normální velikost. Sedák je však umístěn níže k podlaze, než sedačky 2. řady. Při mé výšce 186cm se tam vejdu naprosto v pohodě a sedí se mi dobře, i místa na nohy je dost. Jen kolena jsou výš. Na „dovolenkovou“ vzdálenost do ciziny např. 800km bych tam ale sedět nechtěl, dvojité víko kufru, centrální zamykání, ABS, tažné zařízení, mlhovky, osvětlení okolí předních dveří, alarm, číselný zámek (to je mimochodem super vychytávka, kterou oceníte např. v případě, že si v autě zabouchnete klíčky, nebo se tam zavře malé dítě, a nebo si do auta prostě jen pro něco jdete, např. na chatě, na výletě a podobně), parkovací asistent, vestavěný dálkový ovladač otvírání garážových a vjezdových vrat, litá kola......
Poznámka:
Ford Explorer r.v. 2002 – 2005 se nabízel ve čtyřech verzích, které se lišily jak výbavou, tak motorizací. (Tady jen velmi stručně. O každém z modelů by se dala popsat nejméně jedna stránka).


1. XLS – základní model, jen s motorem 4,0. 5ti místný, manuální klima, látkové sedačky,
podstatně chudší výbava, interiér i exteriér.
2. XLT – manuální klima, možnost volby motoru mezi 4,0 V6 a 4,6 V8, dělené víko kufru,
možnost objednání kožených sedaček, zadní sedadla dělená 1:2, lakované lišty exteriéru.
3. Limited – vždy motor 4,6 V8, vždy v plné výbavě. Překvapivě však menší možnost volby
barvy interiéru (jen černá, šedá, nebo béžová).
4. Eddie bauer – v podstatě vždy plná výbava (jako limited). Je zde však možná volba
dvubarevného interiéru a i při plné výbavě je možné objednat menší z motorů, tedy 4,0 V6.
(Na přání zákazníka je možné některé prvky výbavy i vynechat).

Část třetí – za volantem
Po usednutí za volant a patřičném seřízení všeho potřebného zjistíte, že veškeré ovládací prvky jsou tam, kde je potřebujete a vše tak nějak samozřejmě „padne do ruky“. Ovládání jednotlivých prvků je jednoduché, intuitivní. Výhradu bych měl snad jen k otočnému spínači předních stěračů, integrovaného do levé multifunkční páčky pod volantem. Je třeba si na něj zvyknout a ani pak není tak pohotový. Spínač stěračů bych uvítal v podobě samostatné páčky. Palubní počítač kontroluje vše, tedy i nezapnuté pásy, což oznámí příjemným, leč nepřeslechnutelným gongem. (Při couvání do garáže, kdy jsem předtím musel vystoupit a otevřít vrata, by si to upozornění mohl odpustit!!)


Po nastartování do kabiny proniká velmi slabě typické hučení osmiválce. Při rozjezdu s plynem opatrně! Auto se pohybuje s lehkostí, jako by ani nemělo 2 tuny. Při ustálené běžné rychlosti hluk motoru do kabiny téměř neproniká – to pak oceníte otáčkoměr. Při střední akceleraci se ozve temné hučení, které není nijak silné, ani dál nijak výrazně nesílí. Při vysokých otáčkách (při prudké akceleraci) má motor příjemně jadrný zvuk. Automatická převodovka řadí plynule, bez rázů. Myslím, že při vytočení motoru do vyšších otáček a následném povolení plynového pedálu by mohla zareagovat s přeřazením na vyšší rychlost o nějaký ten zlomek vteřiny dříve. Vysoký výkon motoru však nepředurčuje toto auto k nějaké sportovní jízdě. Vše je naladěno na plynulou a pohodlnou jízdu, s dostatkem výkonové rezervy. (Měl jsem možnost si vyzkoušet i motorizaci 4,0 V6 a soudím, že je naprosto dostačující, bez pocitu nedostatku výkonu. Jen výkonová rezerva je nižší než u 4,6 V8). Ani jízda s naloženým autem není příliš odlišná od jízdy s prázdným.


Strmost převodu řízení je tak akorát pro tento typ auta. Řízení jde přiměřeně lehce, odezva na řízení je velmi dobrá, podvozek je jistý jak v přímém směru, tak v zatáčkách. Skoro mám někdy pocit, jako by auto jelo po kolejích. Vzhledem k velikosti, výkonu a hmotnosti auta si rozhodně netroufám zjišťovat jeho limity. Stačí, když vím, že při běžné jízdě je tam dostatečná rezerva. Jak jsem se již zmínil, je podvozek spíše tužší. Při přejezdu nerovností se na volant, ani do kabiny nepřenášejí nějaké výrazné otřesy. Při přímé jízdě vyšší rychlostí, např. po dálnici, se auto chová naprosto jistě, řekl bych až „sterilně“. Pocitově totiž není téměř rozdíl mezi rychlostí např. 120km/hod. a 160km/hod. (Výrobce udává max. rychlost 190km/hod). Zasvěcení říkají, že není problém pokořit dvoustovku. (No nevím, raději jsem to nezkoušel). Jak říkám, auto je naladěno spíše na klidnou jízdu v rámci rychlostních limitů.


Pohon 4x4 funguje perfektně, s trakcí na silnici jsem nikdy problémy neměl. Do terénu nejezdím, takže sorry, s poznatky nemohu sloužit :-) Kotoučové brzdy na všech kolech jsou americky měkké. Ne že by auto brzdilo špatně, ale ostřejší nástup by rozhodně neškodil. Na prudší brždění je třeba vyvinout na pedál brzdy dost síly. (Málo platné, evropská auta brzdí lépe).

Část čtvrtá – spotřeba (Natural 95)
O spotřebě se záměrně zmiňuji zvlášť, protože se, podle mě, nedá vyjádřit dvěma, nebo třemi údaji. Výrobce udává spotřebu město/mimo město 16,8/11,5. To město docela souhlasí, záleží dost na tom, kolik času se prostojí na semaforech a v zácpách. Podle mojí zkušenosti jsou krajní meze spotřeby ve městě 15 – 18 litrů/100 km. Mimo město se mi zatím nepodařilo dostat na výrobcem udaných 11,5 l. To by totiž vyžadovalo plynulou jízdu na 5. stupeň a to v našich podmínkách opravdu většinou nejde. (Klikaté silnice, obec, traktor, omezená rychlost, práce na silnici, náklaďák, železniční přejezd a jiné – však to znáte sami). Těch několik málo bezproblémových úseků to pak nezachrání.
Mimo město se tedy spotřeba pohybuje v rozmezí 12,5 – 14,5 l/100 km. (Nějakou „dálku“ jsem zatím nejel, např. Chorvatsko – tak uvidíme).


Ale pozor!! To vše, co jsem o spotřebě napsal, platí při běžné jízdě se snahou o plynulost. Auto má velmi dobrou dynamiku – výrobce udává zrychlení z 0-100km za 8,5 vteřiny – také zrychlení při předjíždění a podobně není žádný problém. Vše se děje jakoby lehce a samozřejmě. Pokud se ale necháte zlákat k takovým výkyvům, nebo třeba různými „závodníky“ a budete jim chtít ukázat, že Vám to „taky jede“ a třeba jim i ukázat svá koncová světla, připravte se u pumpy na nepříjemné překvapení. Není totiž žádný problém spotřebu tímto způsobem navýšit o 2 i více litrů. (Horní hranici neznám).
Co říci o spotřebě závěrem? Snad bych to vyjádřil rovnicí: Velké auto, velký a silný motor, dobrá dynamika, automatická převodovka = velké možné rozpětí ve spotřebě. Záleží tedy nejen na okolnostech, ale také hodně na řidiči. (Předpokládám, že s motorem 4,0 V6 bude spotřeba o něco nižší. Oba typy motoru také není problém nechat přestavět na PB).

Část pátá – servis a náhradní díly
Do České republiky dovážel Ford oficiálně model Explorer do r.v. 2001. Pak dovoz ukončil. Explorery r.v. 2002 a výše jsou již individuální dovozy. Předpokládám, že by leckteré opravy zvládli bez problému v autorizovaných servisech Fordu. Byl jsem však mile překvapen, kolik je v České republice firem, které se zabývají americkými auty – jejich servisem, zajištěním náhradních dílů i samotným dovozem aut. Se servisem, ani s náhradními díly tedy není žádný problém. (U náhradních dílů, které jsou dováženy přímo na objednávku z USA, je třeba počítat s určitou časovou prodlevou).
Zatím jsem sice žádné ND nepotřeboval, ale podle mého zjištění nejsou ceny za tyto ND nijak dramatické. V některých případech prý dokonce nižší, než ceny za ND na „evropská“ auta tohoto typu.

Část šestá – závěrečné shrnutí
Ze zámoří lze dovézt „mladé“ auto s nízkým počtem najetých kilometrů, to vše za velmi dobrou pořizovací cenu. (Chce to jen trochu trpělivosti a času). Ještě jedna vlastnost amerických SUV stojí za zmínku. Auto je konstruováno tak, že vydrží na evropské poměry nebývale vysoký počet najetých kilometrů (samozřejmě při pravidelné kontrole a dodržování zejména předepsané výměny provozních náplní a výměně spotřebních dílů – filtry, řemen, svíčky atd.). Tady platí doslova: Kdo maže – ten jede! Osobně jsem nedávno (duben 2008) prohlížel Ford Explorer r.v.2000 s motorem 4,0 V6, který jeho majitel používá jako firemní auto k tahání těžkých přívěsů, cca 2-2,5 t. V té době mělo auto najeto 650.000 km po Evropě!! Vůle v přední nápravě byla jediným výraznějším znakem, který ukazoval na najetý počet km. Během své cesty za informacemi jsem narazil i na uživatele, kteří měli na dálnici D1 nehodu, při které se „podruhé narodili“ jen díky tomu, že seděli ve Fordu Explorer. Ten byl sice na odpis, ale oni přežili bez vážnější újmy.


Často se americká auta srovnávají s těmi „evropskými“. Ani v tomto případě se tomu nelze vyhnout. V Evropě jsou jistě k dostání auta, která by Explorer v některých ohledech předčila. Pro běžného uživatele tu však jsou stále ty pomyslné váhy, na jejichž jedné misce je celková užitná hodnota auta a na druhé pořizovací cena, výše následných investic a provozní náklady.
Pokud si tedy uživatel spočítá, že může „živit“ takové SUV a nemůže si koupit za cca 1.500.000,- Kč a více nové, nebo ojeté a mnohdy problematické dieselové, pak je Ford EXPLORER jistě velmi dobrou alternativou, která v sobě sdružuje skvělé pohodlí, prostor, luxus, spolehlivost, dlouhou životnost a to vše za velmi dobrou cenu.


(Ještě poznámku pro důsledné šťouraly: Spolehlivost je sice vysoká, ale je to jen auto, takže je nutné počítat tu a tam s nějakými drobnostmi, jako u každého auta. Bohužel ještě nikdo nevyrobil auto, na které by se nemuselo sáhnout vůbec).

Přeji všem mnoho šťastných kilometrů!! :-)

KladyZápory
poměr cena - užitná hodnota spotřeba
výkon brzdy
komfort  
vysoká výbava  
spolehlivost - životnost  



Spolehlivost
1
 
Provozní náklady
2
 
Cena náhradních dílů
2
 
Dostupnost náhradních dílů
2
 
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano



hodnocení
brzdy
2
design
1
dílenské zpracování
2
dynamika motoru
1
jízdní komfort
1
ovladatelnost
1
prostornost
1
pružnost motoru
1
řazení
2
řízení
1
sedadla
1
spotřeba
3
výhled z vozu
2
celkové hodnocení - průměr:
1.46
Toto hodnocení je subjektivním dojmem autora testu, který hodnotí automobil s přihlédnutím k vozům srovanatelné třídy.
Uděluje se známka od 1 (výborné) do 5 (nedostatečné).


1/10
2/10
3/10
4/10
5/10
6/10
7/10
8/10
9/10
10/10


nahoru

kontakt - naši partneři - práce s cookies - marketingové podmínky

Copyright © 2005–2017 EBM system s.r.o. | technická podpora

TOPlist